Příběh Morra 2 díl
Příběh Morra 2. Díl: Setkání Autor:Filip Petráš a Milten.Forever A tak byl Morro ve starém táboře. Chtěl se projít a koupit si nějaké vybavení, ale když procházel okolo jedné chaty, tak někdo řekl: “To není možné. Co tu děláš?” Morrovi zněl ten hlas nějak povědomě. “No jistě to je Mud.” pomyslel si Morro. Najednou se vedle jněho ozvalo: “Jak se máš ty jeden pardále? Jak jsi se sem dostal?” “To je na dlouhý příběh, ale jestli ho chceš slyšet, tak ti ho někde při džbánku řeknu.” Mud tedy pozval Morra pozval do jeho oblíbené hospody zvané u chlupatého kozla. Když do ní vstoupili, tak Morro uviděl dalšího známého. Byl jím bývalý lovec v Khorinidu Cavalorn. Naštěstí je neviděl, a tak Morro pokynul Mudovi, aby šel ke Cavalornovi. Ten tak udělal a začal si s ním povídat. Morro se zatím k Cavalornovi zezadu připlížil. Vytáhl meč a přiložil jej k jeho zádům. “Dej sem vše co máš.” Řekl Morro. Cavalorn rychle ucukl a vytáhl meč. Otočil se a přiložil jej Morrovi na krk. Ve stejnou chvíli s ním zase ucukl. “ahoj Morro já myslel, že kopáš rudu v dole.” A Morro odpověděl: “Také že jsem kopal, ale důl byl napaden bandity a já jsem jediný kdo přežil.” A tak si staří přátelé povídali, a když už nebylo o čem, tak se Morro zeptal: “Kde bydlíš Cavalorne?” “Já nebydlím v táboře, ale zase ne moc daleko od tábora. Moje chatrč je mezi novým a starým táborem. Když vyjdeš severní branou, tak se dej doleva. po chvíli tam je takový ztrouchnivělý strom. Od něho napravo je takový svah. Z něho sejdeš a uvidíš chatrč. Tam já bydlím.” Odpověděl Cavalorn. “A není tu někde nějaká tajná chatrč? Potřeboval bych se někde ubytovat.” Cavalorn se na Morra podíval a chvíli přemýšlel. “Chatrč by se tu našla jen kdyby jsi měl hodně peňez. Můžeš se však ubytovat v mé tajné skrýši. Není nějak extra, ale lepší než chatrče tady ve městě.” “Moc ti děkuji a určitě ti to někdy vynahradím.” Odpověděl Morro. Už se schylovalo k večeru, a tak šli všichni domů. Morro šel s Cavalornem, který mu nabídl přístřeší. Jeho chata byla vidět již z dálky a byla nádherně postavená. Nikde nevyčnívalo ani prkno a musela být postavena podle pečlivých plánů. Došli k chatě a Cavalorn dal Morrovi klíč. “Za mojí chatou je jeskyně. V ní jsou dveře. Odemkni si a můžeš tam přespat.” “Moc děkuji” odpověděl Morro a šel si lehnout. Druhý den ráno mu dal Cavalorn něco k jídlu a k pití. Morro chtěl odejít a Cavalorn se ho zeptal: “Kam jdeš?” Morro se otočil a odpověděl: “Musím si někde koupit nějaký luk, šípy a nějaký oblek. Nevíš kde bych to mohl sehnat?” “Luk a šípy? Myslím že bych ti mohl pomoci. Znám někoho kdo prodává luky.” “Opravdu? A kde?” Zeptal se Morro. “Já prodávám nejlepší luky ve starém táboře. Jeden bych ti mohl půjčit. Není nejak super, ale alespoň funguje.” Cavalorn předal Morrovi luk, toulec šípů a půjčil mu 1000 nugetů na nový oblek. Také mu řekl, že Fisk prodává kožené zbroje. Fiskova chatrč byla v té době vedle hospody v níž předešlý den pili. Morro se tedy vydal najít Fiska. Nebylo těžké ho najít. Kožená zbroj stála 1030 nugetů. Morro si ji však koupil a ještě mu 30 nugetů zbylo. Chtěl si koupit ještě pořádný kožený opasek, ale ten stál 80 nugetů. Šel tedy zpět do svého dočasného příbytku a tam si zbroj oblékl. Vypadal v ní velice dobře. Zatím se musel spokojit se svým starým opaskem. Chtěl však nový, a tak si sháněl práci. Došel ke kovárně a vedle ní byl připíchnut list papíru. A na něm bylo napsáno: “Potřebujete rychlý výdělek? Máte velkou sílu? Tak to jste tu správně. Hlaste se v kovárně. Morro se rozhodl, že by si mohl vydělat nějaké peníze v kovárně. Vešel tedy. Bylo slyšet drnčení kladiva o kovadlinu a dál už nic. Morro přišel ke kováři a zeptal se: “Je tu nějaká práce?” Kovář však neslyšel, a tak mu Morro zaklepal na rameno. Kovář přestal a položil kladivo. “Co tu chceš holobrádku?” Zeptal se a Morro odpověděl: “Slyšel jsem, že se tu dá nějak vydělat. Teda spíše jsem to četl.” “Ty umíš číst?” zeptal se kovář a pokračoval: “Tak to jsi tady asi jediný. Ale máš pravdu. Potřebuji někoho kdo by mi pomáhal s kováním. Víš něco o kování?” “Jediné co dokážu vykovat je někomu hlavu.” Odpověděl Morro. “O.k tak já tě to naučím, budeš vytvářet nářadí. Vezmeš ocel a nažhavíš jí. Na kovadlině ji vykováš do určitého tvaru. Potom ji musíš ponořit do vody, aby vychladla. Tak se Morro pustil do práce a za dvě hodiny si vydělal 100 nugetů. Za 80 si koupil kožený opacek a zbylo mu 50 nugetů. Meč si připnul na nový opasek a šel si odpočinout.